Srpen 2016


soužití

31. srpna 2016 v 9:53 | clam
Mít jiné rodiče či rodinu?
V mnohém jistě nebudete se mnou souhlasit. Ale začátkem uvedu, že rodiče jsme si nevybrali, naopak si vybrali oni nás. Ve většině případů.
Nechci, ani nebudu, vlastně nemůžu tady rozebírat rodinné vztahy druhých. Jen si někdy představím, jak kdysi spolu museli v jedné rodině vyžít třeba tři generace. A nebylo kde utéct. Žádný svůj pokoj dítě nemělo. Žádné soukromí. Ideální to určitě nebylo, taky se někdy měli plné zuby...:-)) ale bylo více času si spolu povídat. Radit se spolu, řešit běžné věci.

Vrátím se k výměně rodičů či rodiny. Nevěřím v ideální rodinu. Všude se najde něco. Zdědili jsme po předcích nejen část podoby, ale i povahy. A povahu nezměníš. Nezměníš rodiče, ani sebe. Ale můžeš změnit svůj život.
Jsi.li plnoletý, osamostatni se, najdi si podnájem, brigádu, či práci a žij svým životem. Pohovoř o tom s rodiči. Jde.li to. Doufám, že to neudělají tak, jak jedna má známá, když se z domu chystala odejít její předškolní dcera s batůžkem na zádech. Tehdy ji řekla. Ale v nemocnici mi tě dali nahou. Přinutila ji pomalu odkládat věci, které měla oblečené, až do spodního prádla, pak to dítě nevydrželo a vrátilo se do pokojíku.



















Úplně první vzpomínka.

22. srpna 2016 v 17:56 | clam
Téma týdne.
Úplně první vzpomínku mám na svého dědečka. Zemřel, když jsem byla ještě malá, znám jej jen z fotek a vyprávění, ale vzpomínka na katafalk, na kterém byla umístěna truhla s dědečkem, mi zůstane v paměti napořád. Ještě se tenkrát mrtví vydávali na poslední cestu z domova. Přesně vidím truhlu v ložnici, svíčky, prostě detaily. Musel to být pro mě velký zážitek, protože události toho dne si nepamatuji, jen ten obraz z ložnice, kde byl vystaven, vedle postelí s nadýchanými peřinami. Okno dokořán, velký kříž na stěně. Byl slunečný den.
Tak.
Co dodat. Co se týče vzpomínek, dočkáme se. Nastane doba, kdy si nebudeme pamatovat, co jsme měli k obědu, ale dětství, mládí, to se nám bude vracet.
Mohla bych psát a vzpomínat, hodně si už toho pamatuji..nebo ještě?Usmívající se ale ta první vzpomínka je právě tahle.




Jen tak...

21. srpna 2016 v 7:35 | clam
Cestování.
Většina si přejeme vycestovat, za hranici všedních dnů. Ano, hranice jsou otevřeny, ale každý nemáme možnost cestovat. Ať je překážka zdravotní, finanční, či jiná. Někdo má třeba fobii z cesty letadlem..
Při pohledu na anketu, kde mám otázku možnosti cestovat, jsem si představila trempa, s batůžkem na zádech a taky s ranečkem s buchtami... no jo, je pohádková neděle.Usmívající se
Cestovat není zajet k moři a celou dobu se rožnit na slunci. Cestovat je poznávat. Zvyky, kraje, jídla, lidi, prostě život jiných. Hodně nás to obohatí. Netřeba si vzít velká zavazadla, stačí jen nejnutnější věci k přežití a foťáák. Tak, jak se to provozuje v naší rodině. Ale fotografie co sem vkládám, nejsou naše.
Mám dojem, že nás začíná omezovat situace, která nastala s migrací. Ale i v naší zemi jsou místa, která ve vás zanechají hezké vzpomínky, kde se budete vracet. Tak cestujme a poznávejme nepoznané. Třeba jen s tím batůžkem na zádech.







SJ

15. srpna 2016 v 13:10 | clam
K tématu týdne.
Přiblížila jsem se k lavičce se slušně oblečenými lidmi i dětmi. Přemýšlela jsem o dnešním plánu a v tom mě oslovil dětský hlas. Můžu vám nabídnou letáček? Klučík mohl mít tak osm let. Vzala jsem, poděkovala a šla dál.
Docela mě to nutí přemýšlet. Proč k tomu SJ nutí děti? Určitě by si raději hrály na hřišti.
Nehodlám změnit názor na tohle veřejné pouliční vnucování.

Představme si, kdyby každý změnil názor třeba ohledně víry. Jde to? Jde. Ale jen nevyrovnaným lidem, kteří si za svým názorem nestojí.
Je dobře si vyměňovat názory, diskutovat. Ale taky si za svými názory stát. A druhým jejich názory nebrat. Ale taky své názory nevnucovat. Jak jsem uvedla na příkladu SJ. Zvláště, jde.li o tak citlivé téma, jakou je víra. Uvedu, že jsem ateista, ale nikomu jeho víru neberu, věřte si komu, nebo čemu chcete, je to vaše VOLBA. Ale vnucovat lidem na ulici svou víru a dokonce se nebát vetřít se jim do domácnosti, odsuzuji.
Podobné jsou dealerské nabídky. Každý by měl mít svůj názor, na cokoli. A sám posoudit, co potřebuje. A má.li potřebu, najít si pomoc sám, třeba tu duchovní.








Téma týdne Náhody neexistují

11. srpna 2016 v 20:39 | clam
Náhody existují. Už když to vememe od začátku a dopodrobna, bez náhody bychom tady nebyli.
Několikrát jsem se nad náhodou zamyslela a uvažovala nad tím, je.li to náhoda, nebo něco více. Určitě se vám to taky přihodilo, nebo přihodí. A zamyslíte se.
Jenže jsem křtěná ateistka, takže NÁHODA. Jsou náhody, které mi chtějí jakoby něco naznačit, upozornit mě, pomoci.
Tohle téma týdne možná očekává nějaké příběhy. Nebo emoce?
Je hodně věcí, nevysvětlitelných věcí, které prozatím vysvětlit nejde. Někde na blogu jsem četla, že náhoda je osud. Tak to né, osud si částečně vytváříme sami, ale náhoda... je náhoda. Ta se stane nečekaně.
Náhodou nás třeba něco napadne, nebo myslíte na někoho, koho jste dlouho neviděli a za chvíli jej potkáte. Takže...ŽIVOT je plný náhod. Některé nás poučí, překvapí a rozhodně donutí k zamyšlení.
Jsou však lidé, kteří tvrdí, nic se neděje náhodou, ale proč si ta spermie vybrala právě nás?...:-))
Tak nevím, jestli budu nějak pochopena, ale na náhody věřím.






Visací zámek

8. srpna 2016 v 8:32 | clam
V mém okolí je most. Zajisté je zde hodně mostů, ale ten je zvláštní tím, že pletivo, kterým je obklopen, je poseto visacími zámky. No poseto.... ta čeština je krásná.Úžasný
Najdou se tu malé, velké, největší. Krásné. Pomalované, popsané iniciály. Barevné.
Procházím.li tímto mostem, vždy se s úsměvem zamyslím. A vidím mladý pár, jak zámek zavěšuje, zahodí klíč a vše potvrdí polibkem. Možná nejen mladý pár, určitě i pár v letech. Visacích zámků je čím dál tím více. Což je dobře, moooc dobře.

Možná i vy jste svou lásku takhle zpečetili. Možná vám láska už nevydržela. Takový je život. Ale prosím, neutíkejte s pilkou a nelikvidujte ono štěstí, které jste prožívali. Po letech si projděte tímto mostem, zastavte se a vzpomínejte. Tak jako já, s úsměvem. Protože, vzpomínky nám zůstanou.
Vlastně nemusí to být ani most, kde svůj zámek zavěsíte. Bude to tajné místo, které najdete jen vy.
Tak těm, kteří hledají lásku, přeji, aby ji našli, a pak si vybrali ten nejkrásnější visací zámek.



z kalendáře

6. srpna 2016 v 16:28 | clam
O ledvinách se v čínské medicíně říká, že jsou "kořenem života". Jejich nedostatečná činnost se projevuje strachem, nejistotou, nedostatkem vůle, pocitem úzkosti. Projevem slabosti ledvin může být i zhoršená kvalita vlasů. Meridián ledvin najdete na plosce nohy, uprostřed příčné klenby. Zatlačte na něj silně několikrát palcem. Činnost ledvin příznivě ovlivńuje kustovnice čínská. Sušené plody obsahují velké množství vitamínů, aminokyselin, stopových prvků atd. Zlepšuje imunitu a krvetvorbu, posiluje sexualitu.
A když už jsme u toho strachu a úzkostí...
DOVEDE.LI SE ČLOVĚK ZASMÁT SÁM SOBĚ, NEVYJDE ZE SMÍCHU PO CELÝ ŽIVOT.
SENECA
Podstatný je duševní stav, radostný a optimistický náhled na život. Smích a hra usnadňují život a omlazují.
Živme svou paměť různými projekty, přáními a touhami.
Zpívání chrání zdraví a prodlužuje život. Je to velice účinný prostředek k stimulování dobré nálady. Zpíváním se totiž zvyšuje hladina kortizolu a imunoglobinu A. Dělaly se pokusy, vyvolává.li totéž pouhé pasivní poslouchání hudby. Zjistilo se bezpečně, že nikoliv. Skutečně účinné je jen její aktivní provozování.
Tak věřte, nevěřte...